Laboratoř Imunologie
Kategorie Autoprotilátky
Princip stanovení Imunoblot
Vyšetřovaný materiál Sérum/Plazma
Odběrová zkumavka
Vacuette
Sérum s gelem, 3,5 ml
Plazma Li-heparin s gelem
Režim stanovení Rutina
Provádíme v sérii cca 1x týdně
Stabilita 14 dní při 2-8 °C
Referenční meze

Kvalitativní hodnocení: negativní/ slabě pozitivní/ pozitivní/ silně pozitivní

V tabulce je uvedeno 16 antigenů, které je možné detekovat v jednom testovacím procesu, dále přehled některých autoimunitních onemcnění 

Autoprotilátky proti  Autoimunitní onemocnění 
nRNP/Sm MCTD
Sm SLE
SS-A Sjögrenův syndrom, SLE, neonatální lupus erytematosus 
Ro-52 Sjögrenův syndrom, SLE, idiopatická zánětlivá myopatie
SS-B Sjögrenův syndrom, SLE, neonatální lupus erytematosus 
Scl-70 Systémová skleróza
Pm-Scl Systémová skleróza
Jo-1 Myositida (polymiositida/dermatomyositida)
CENP B Sjögrenův syndrom
PCNA SLE
dsDNA SLE
Nukleosomy SLE
Histony lékově navozený SLE
Rib. P-protein SLE
AMA-M2 PBC, jiná chronická jaterní onemocnění
DFS70 atopická dermatitida, revmatická onemocnění

                          

     

 

 

Klinické informace
Diagnózu nelze stanovit na základě jediného testu. Lékař musí vedle výsledku sérologického vyšetření vždy zohlednit i klinické symptomy pacienta. 
 
Detekce autoprotilátek proti buněčným jádrům (ANA) je jedním z důležitých parametrů při diagnostice autoimunitních onemocnění. Vyšetření přispívá jak k diagnostice, tak k posouzení aktivity onemocnění. Proto pozitivní nález neznamená automaticky diagnózu autoimunitního onemocnění.  
Zdroje referenčních mezí Příbalový leták metody
Ostatní zdroje Příbalový leták metody
Zpět
Kontakty