a-GBM (bázální membrána glomerulů)
| Laboratoř | Imunologie |
|---|---|
| Kategorie | Autoprotilátky |
| Princip stanovení | Nepřímá imunofluorescence |
| Vyšetřovaný materiál | sérum, plazma |
|
Odběrová zkumavka Vacuette |
Sérum s gelem, 8 ml
Plazma Li-heparin s gelem
|
| Režim stanovení | Rutina |
| Provádíme | v sérii cca 1x týdně |
| Stabilita | 14 dní při 2-8 °C |
| Referenční meze |
hodnocení: negativní/pozitivní základní titr 1:10
|
| Klinické informace | Diagnózu nelze stanovit na základě jediného testu. Lékař musí vedle výsledku sérologického vyšetření vždy zohlednit i klinické symptomy pacienta. Glomerulonefritida je zánět glomerulů. Primární glomerulonefritida je autoimunitní onemocnění, zatímco sekundární je způsobena onemocněním mimo ledviny (př. infekce, intoxikace, diabetes mellitus atd.). Chronická glomerulonefritida, která vede ke glomeruloskleróze, představuje hlavní selhání ledvin závislé na dialýze. U autoimunitní glomerulonefritidy jsou autoprotilátky namířené proti bazální membráně ledvinových glomerulů (GBM antigen). Anti-GBM glomerulonefritida představuje 0,5-2% všech glomerulonefritid. Zvláštní formou autoimunitní glomerulonefritidy je Goodpastuerův syndrom (pulmorenální syndrom). Jedná se o kombinaci glomerulonefritidy s plicním krvácením. Klinická progrese onemocnění koreluje s koncentrací protilátek. Vysoká koncentrace cirkulujících protilátek proti GBM ukazují na nepříznivý vývoj onemocnení. |
| Zdroje referenčních mezí | Příbalový leták metody |
| Ostatní zdroje | Příbalový leták metody |