LD

Laktát dehydrogenáza (LD) se vyskytuje ve všech buňkách lidského těla a nachází se výhradně v buněčné cytoplazmě. Skládá se ze čtyř peptidových řetězců dvou typů: M a H. Celková aktivita LD měřitelná v séru je tvořena aktivitami 5 izoenzymů LDH-1 až LDH-5, které se liší složením svých podjednotek. Koncentrace LD v tkáních je 500 krát vyšší než v plazmě. Poškození i malého objemu tkáně proto může způsobit výrazné zvýšení aktivity LD v séru. Hlavní význam stanovení celkového LD proto spočívá v detekci drobného poškození tkáně. Vysokou specifickou aktivitu enzymu lze zjistit v játrech, srdečním svalu, kosterním svalstvu, ledvinách a erytrocytech. Zvýšení aktivity LD je možné pozorovat při poškození jater, ale tato zvýšení nejsou tak výrazná jako zvýšení aktivity aminotransferáz. K mimořádnému zvýšení (na desetinásobek horního normálního limitu) dochází u toxické hepatitidy se žloutenkou. Mírně nižší úrovně se objevují u virové hepatitidy a infekční mononukleózy. Na základě poměru LD/AST lze rozlišit prehepatickou žloutenku způsobenou hemolýzou nebo dyserytropoézou od hepatické žloutenky. Zvýšené hladiny LD lze pozorovat u Duchennovy muskulární dystrofie, Aran-Duchennovy a Kugelberg-Welanderovy spinální muskulární atrofie, dermatomyozitidy, polymyozitidy a v důsledku náročné fyzické aktivity. K dalším onemocněním, které mohou způsobit zvýšenou aktivitu LD, patří ledvinový infarkt, korejská hemoragická horečka, chronické onemocnění glomerulů, šok, plicní embolie či infarkt, hemolytická a megaloblastická anémie.