Apolipoprotein B

Lipidy, které jsou syntetizovány ve střevě nebo v játrech, je nutné transportovat do tkání a orgánů, kde mají různé metabolické funkce. Vzhledem k hydrofobnímu charakteru neutrálních tuků, triglyceridů a esterů cholesterolu by nebyl transport lipidů a jejich průchod plazmou možný bez určité formy hydrofilní adaptace. Lipidy jsou transportovány prostřednictvím micelárních struktur známých jako lipoproteiny, které jsou tvořeny vnější monovrstvou proteinu (apolipoprotein) a polárních lipidů a vnitřním jádrem neutrálních lipidů.

 

ApoB představuje hlavní proteinovou složku všech lipoproteinů kromě HDL a existuje ve dvou hlavních formách; ApoB48 a ApoB100. Základní biochemie a klinický význam ApoB jsou předmětem probíhajícího výzkumu. Proto je k dispozici velké množství informací týkajících se syntézy, shlukování do lipoproteinů a aterogenního účinku lipoproteinů obsahujících ApoB, jako je VLDL a LDL. LDL, které obsahují jednu kopii molekuly ApoB100, transportují lipidy do buněk tak, že se naváží na LDL receptory přítomné na povrchu většiny buněk. Akumulace nadbytečných intracelulárních lipidů může mít za následek aterosklerotické vaskulární onemocnění. Také genetické defekty samotného LDL receptoru způsobují familiární hypercholesterolémii, která má za následek aterosklerózu v raném věku.

 

ApoB se ukázal jako lepší marker než LDL cholesterol pro predikci rizika vaskulárních příhod a progrese vaskulárních onemocnění. V souvislosti s používáním poměru ApoB/ApoA‑I se uvádí, že poměr ApoB/ApoA‑I lépe vypovídá o riziku kardiovaskulárního onemocnění než běžné ukazatele: celkový cholesterol/HDL‑C, LDL‑C/HDL‑C nebo non‑HDL‑C/LDL-C.3 Měření ApoB je užitečné při stanovení diagnózy začínajícího onemocnění koronárních artérií, hyper‑β‑lipoproteinémie a hypo‑β‑lipoproteinémie.