Progesteron

Progesteron je primárně produkován žlutým tělískem vaječníků u normálně menstruujících žen a v menší míře také kůrou nadledvin. Přibližně v 6. týdnu těhotenství přebírá hlavní část produkce progesteronu placenta.

Hlavní funkcí progesteronu je příprava dělohy pro implantaci vajíčka a udržení těhotenství. Během folikulární fáze cyklu zůstávají hladiny progesteronu nízké. Po vzestupu hladiny LH a ovulaci produkují luteální buňky v prasklém folikulu progesteron jako odpověď na sekreci LH. V průběhu luteální fáze hladina progesteronu rychle stoupá a maxima dosahuje 5 až 7 dní po ovulaci. Pokud nedojde k oplodnění, hladiny progesteronu v důsledku regrese žlutého tělíska během posledních čtyř dnů cyklu klesají. Pokud k oplodnění dojde, hladiny progesteronu jsou žlutým tělískem udržovány na úrovni střední luteální fáze až přibližně do šestého týdne těhotenství. V tomto období se placenta stává hlavním zdrojem progesteronu.

Sérový progesteron je spolehlivým indikátorem jak přirozené, tak i indukované ovulace, neboť jeho hladiny po ovulaci rychle stoupají. Poruchy ovulace, včetně anovulace, se vyskytují relativně často a jsou příčinou neplodnosti přibližně u 15-20% pacientek.

Neplodnost i ztráta těhotenství spojené s touto poruchou jsou pravděpodobně způsobeny nedostatečným vývojem endometria. Předpokládá se, že pokud žluté tělísko neprodukuje dostatek progesteronu, endometrium nemůže dozrát. Hladiny progesteronu jsou během luteální fáze u žen s luteální insuficiencí nižší než u zdravých žen.

Bylo prokázáno, že měření progesteronu během prvních 10 týdnů těhotenství poskytuje spolehlivé a efektivní podklady pro diagnostiku a léčbu pacientek, kterým hrozí potrat a mimoděložní těhotenství. Snížené hladiny progesteronu za přítomnosti detekovatelného množství hCG se s velkou pravděpodobností vyskytují u pacientek, kterým, bez ohledu na gestační stáří, hrozí potrat či mimoděložní těhotenství.